Jak se kalila ocel

Nikolaj Aleksejevič Ostrovskij, překlad Jarmila Wagsteinová, doslov Jaroslav Čech

Všechna vydání

1975, Odeon
1972, Mladá fronta
1967, SNDK
1964, SNKLU
1960, SNDK
1956, Mladá fronta
1954, SNKLHU
1953, SNKLHU
1953, Orbis
1952, SNDK
1951, SNDK
1951, Svoboda
1950, Um. lidu
1950, Svoboda
1949, Svoboda
1946, Svoboda
1936, K. Borecký

nakladatel	Svoboda
edice	Knihy Fučíkova odznaku ČSM
rok vydání	1951
vydání	5. vyd., ve Svobodě 4. vyd.
jazyk	česky
místo	Praha
stran	340
rozměry	8°

V románě, který je svéživotopisem samotného N. Ostrovského, typizuje v sobě hlav. hrdina Pavel Korčagin nejkrásnější rysy sovět. mládeže, bojující v revoluci a v občan. válce spolu se svými otci za sovětskou moc a budující po jejím vítězství a upevnění socialismus. Korčagin (Ostrovskij), původem z ukrajinské děln. rodiny, od svých 12 let pracuje 14 až 16 hodin denně, aby pomohl uživit rodinu. Ve Velké říjn. revoluci a v obč. válce nachází rychle a jistě své místo: vstupuje do Komsomolu a organizuje bojové oddíly komunist. mládeže. Po ukončení obč. války obětavě pracuje na výstavbě: staví úzkokolejku a obnovuje železniční dílny. R. 1924 se stává členem komunist. strany a věnuje se intenzivní politické práci. Sráží ho však těžká a nevyléčitelná choroba, následek starého zranění a prožitých útrap: ochrne a později také oslepne. Nevzdává se a nepřestává se snažit být své straně a třídě užitečným. Píše a později diktuje románovou epopej svého vlast. života i celé dějinné epochy