Jak se kalila ocel

Nikolaj Aleksejevič Ostrovskij, překlad Jarmila Wagsteinová, ilustrace A. Pachomov

Všechna vydání

1975, Odeon
1972, Mladá fronta
1967, SNDK
1964, SNKLU
1960, SNDK
1956, Mladá fronta
1954, SNKLHU
1953, SNKLHU
1953, Orbis
1952, SNDK
1951, SNDK
1951, Svoboda
1950, Um. lidu
1950, Svoboda
1949, Svoboda
1946, Svoboda
1936, K. Borecký

nakladatel	Mladá fronta
edice	Nástup ; sv. 106
rok vydání	1956
vydání	zde 1.
jazyk	česky
místo	Praha
stran	412
rozměry	8°
poznámka	[16] obr. příl.

Autorův svéživotopis, v němž hlavní hrdina Pavel Korčagin ztělesnuje nejkrásnější rysy sovětské mládeže, která v revoluci a v občanské válce bojovala spolu se svými otci za sovětskou moc. Autor - jeden z prvních ukrajinských komsomolců a organizátorů bojových oddílů komunistické mládeže, od r. 1924 člen strany a intenzivní politicky pracovník, vylíčil na osudech Pavla Korčagina obětavou práci mládeže na výstavbě po občanské válce, zachytil v něm i poslední období svého života - dobu nevyléčitelné choroby a slepoty - následku starého zranění a prožitých útrap, i to, jak se nevzdal a nepřestal být straně a dělnické třídě užitečným, když v tomto stavu začal psát a později už jen diktovat románovou epopej svého vlastního života i celé epochy: "Ocel se zakaluje v prudkém ohni a silném chladu. Tehdy se stává pevnou a nic ji nezlomí. Tak se zakalovala i naše generace v strašlivych zkouškách a učila se nedat se srazit životem". (Autor)