Nejlepší léta slečny Jean Brodieové

Muriel Spark, překlad Martin Pokorný

Dějovou linku novely Nejlepší léta slečny Jean Brodieové, považované za autorčino nejlepší dílo, tvoří příběh skupiny studentek dívčí školy, které si jejich osobitá učitelka slečna Brodieová „vyvolí“ za své stoupenkyně. Během období, které považuje za přelomové jak pro ně, tak i pro sebe, se jim snaží vtisknout postoje, jež jsou podle ní pro důstojný život nezbytné. Kniha zachycuje především zvláštní ambivalenci vztahu mezi dívkami na prahu dospělosti a jejich sebevědomou „vůdkyní“, jejíž protikladná a rozporuplná povaha se formuje vlivem nejrůznějších aspektů, očekávání a vzpomínek. Muriel Sparková dokázala vykreslit své postavy v jejich přirozenosti a lidské nedokonalosti, střídmým, přesto však propracovaným a inteligentním stylem bez patosu. Časopis Time zařadil Nejlepší léta slečny Jean Brodieové mezi sto nejlepších ang­licky psaných románů od roku 1923. V roce 1969 byl podle knihy natočen stejnojmenný film v hlavní roli s Maggie Smithovou, která za svou roli získala Oscara. Muriel Sparková (1918–2006), skotská spisovatelka, básnířka a esejistka, vystudovala dívčí školu Jamese Gillespieho, která jí byla inspirací při psaní novely Nejlepší léta slečny Jean Brodieové, a absolvovala roční kurz obchodní korespondence. Před sňatkem učila krátce angličtinu a pracovala jako sekretářka. Psát začala po druhé světové válce, v roce 1947 se na rok stala šéfredaktorkou časopisu Poetry Review. V roce 1954 konvertovala ke katolické víře, což sama považovala za stěžejní posun ve své spisovatelské kariéře. Žila v Londýně, v New Yorku a v Římě, kde v roce 1968 potkala sochařku Penelope Jardineovou, s níž se na začátku sedmdesátých let usadila v Toskánsku, kde také zemřela. První román, The Comforters, publikovala v roce 1957, česky vyšla Balada z předměstí (1960, česky 1970), detektivka Večírek (1990, česky 1997), povídka Černá madona (česky 2001) a detektivní román Záhadný případ lorda Lucana (2000, česky 2003). Muriel Sparková byla deníkem Times zařazena na osmou příčku mezi padesát nejlepších poválečných britských spisovatelů.