Večery na slamníku Sólové výstupy, zpovědi, banality a sentimentality

Jaromír John, ilustrace Josef Lada

Všechna vydání

1982, Československý spisovatel
1974, Mladá fronta
1967, Československý spisovatel
1962, SNKLU
1960, Československý spisovatel
1954, Československý spisovatel
1953, Československý spisovatel
1952, Československý spisovatel
1950, Práce
1948, Naše vojsko
1947, Sfinx, Bohumil Janda
1930, Sfinx, Bohumil Janda
1930, Sfinx, Bohumil Janda
1920, Polygrafie

nakladatel	Československý spisovatel
edice	Žatva ; Sv. 95
rok vydání	1952
vydání	V Čs. spis. 1. vyd.
místo	Praha
stran	299
rozměry	8°

Vedle jiných spisů zůstávají z díla J. Johna (1882-1952) jako trvalé hodnoty především jeho "Večery na slamníku", dílo realisticky pravdivé, zobrazující typické lidi v širokých společen. souvislostech. John píše své váleč. prózy tak, že chce dokumentárně přepisovat život nejprostších vojáků, chce přímo fotografovat jejich osudy, při čemž své postavy podává nejprostším příběhem a dialogem. V posl. próze se zpovídá, jak dospěl k tomuto kolektivnímu vidění lidského světa, jak se učil za války žít s lidmi, ztrácet uprostřed nich své já a zapomínat na sebe, žít jejich smíchem, nářky, sténáním i prokletím, pozorovat je ve všech okolnostech - a jak teprve tehdy našel sebe. Bez apokalyptických obrazů války a proklínání její mravní spouště podává soud nad válečnou dobou, třeba jej nevyjadřuje deklarativně, nýbrž osudem takového Honzy, Zlatíčka nebo anonymního vypravovatele "Dvanácti apoštolů". Poněvadž nazírá svět perspektivou člověka z lidu, nacházíme tu často přímo třídní vidění světa, v němž člověk z lidu stojí proti pánům, oficírům a bohatcům a má vždy pravdu. (Podle F. Götze.)