Naši lidé v Kaddáfího Libyi Nejen o zbraních, semtexu a Lockerbie

Miroslav Belica

Kniha neaspiruje na to být detailní kronikou mapující interakci Čechů (a Slováků) s Libyí v době, kdy se u moci po dvaačtyřicet let nacházel Muammar Kaddáfí (1969–2011). Chce s kritickým odstupem připomenut období vzestupu naší přítomnosti v Libyi, kdy v této severoafrické zemi pracovaly desetitisíce československých expertů a kdy Libye doslova byla zlatým dolem pro komunistické Československo, pro jeho civilní ale i vojenský export. Z druhé strany chce práce poukázat na zkratkovitou politiku polistopadového establishmentu, který toto teritorium dobrovolně vyklidil z důvodů, které by ve vyspělých zemích neobstály. Autor měl možnost přímo v Libyi sledovat metamorfózu Kaddáfího z důležitého, byť nepříliš váženého obchodního partnera na šíleného zločince, tedy alespoň v optice Prahy. V období 1987–1991 totiž působil v diplomatických funkcích na československém velvyslanectví v Tripolisu a po listopadu 1989 tento úřad vedl. Byl svědkem československo-libyjských kontaktů kolem kauzy Semtex a s odstupem doby měl možnost podívat se realisticky na zoubek i tzv. libyjského terorismu.