Dvojakost

Svatava Antošová, Petr Kuranda

Svatava Antošová se v sedmadvaceti vyhraněných básních dotýká především intimních a milostných vazeb. Dvojakost znamená skutečnost, že běžná erotická zkušenost v podání dvou jedinců (a to i v těch nejvypjatějších záběrech) může přinést i dvojí náhled na daný prožitek. Jakékoli tělesné sblížení je proto doprovázeno nejen vzájemnou náklonností, ale i pochybnostmi, neboť protagonisté, kteří se na tomto aktu podílejí, se střídavě pohybují jak v extázích a slastech, tak i v bolestech a skepsích. Básnířčiny verše, které mnohdy skrývají i pro tuto autorku netypickou rýmovou stopu, jsou psány jako série drobných epizod, v nichž se sexuální záchvěvy propojují se znepokojujícími trýznivými obrazy. Drásavost textu zvýrazňují i fotografické reprodukce Petra Kurandy, které připomínají zářezy nožem do kůry stromů a vypovídají tak i o tom, že nejen láska, ale i příroda jsou nesmírně lehce zranitelné.