Revolver Revue 66.

kolektiv autorů

nakladatel	Revolver Revue
rok vydání	2007
vydání	1.
stran	296

Po Andree Lehmann představuje Petr Vaňous další hvězdu současného německého umění, Neo Raucha, jehož doménou je – stejně jako v případě jeho českého kolegy Pavla Preisnera – malba. Básník Paul Muldoon se narodil v Irsku, působil jako profesor poezie v Oxfordu a nyní žije v USA, kde mj. vystupuje s hudební skupinou Rackett. Verše Petra Mikeše, Antonína Kostlána, Tomáše Weisse, Václava Gruši a Ladislava Puršla publikujeme v rubrice Nové práce. „Jsme připraveni číst to podstatné, aniž bychom se nechali zažitým a povědomým výtvarným jazykem oklamat a odvést daleko od pravého významu zprávy?“, ptá se Karel Haloun v úvaze nad projektem Tomáše Brousila, jehož tématem je Smuteční oznámení. Bohaté svědectví o vypjatých autostylizačních postojích poskytuje korespondence Friedricha Nietzscheho z let 1879–1888. Dopisy v překladu Věry Koubové vybral Ivan Dubský, který je také autorem eseje, v níž dokládá, jak euforické byly stavy, které Nietzsche prožíval v Turíně krátce před propuknutím duševní choroby: „Co zde v Turíně je pozoruhodné, je dokonalá fascinace, kterou zde způsobuji, i když jsem člověk nenáročný a nic nevyžadující. Když přijdu do velkého obchodu, pak se mění každý obličej; ženy na ulici se za mnou ohlížejí... Moji číšníci září uhlazeností a vstřícností...“ O tom, jaké nálady vládly v předvečer druhé světové války v alsaském městečku Ribeauvillé, píše v povídce Štrasburská katedrála Jiří Weil: „Do jídelny vstoupila pěkně upravená číšnice v bílé zástěrce... ‚Nemám pro vás ani oběd, ani víno,‘ mluvila namáhavě těžkou francouzštinou. ‚Proč vám nedaly najíst ty kanálie?‘“ Podněty k úvahám o vztahu mezi realitou a fikcí nabízí nejenom prozaický záznam o cestě ve Weilových stopách, kterou podnikla Alena Wagnerová, ale třeba také trojice povídek současných syrských spisovatelů. Situaci, kdy literární kritici pohlížejí spatra na úsudek básníků o jejich vlastní poezii, komentuje Randall Jarrell v eseji, kterou přeložil Petr Onufer: „Jako byste prostě pověděli vepři, který se zatoulal na soutěž o nejlepší slaninu: ‚Jdi si po svých, čuníku! Co ty víš o slanině?‘“ Švédský fotograf Olof Jarlbro našel inspiraci u myslivců-amatérů v Jižních Čechách, zatímco Jan Kloss se z Čech vypravil fotografovat pouliční design v New Yorku. František Štorm v RR otevírá Typografický zápisník: na úvod představuje písma s názvy Edmund a Bahno, které před nedávnem vytvořil Michal Smejkal. Kresby z pozůstalosti Alfreda Justitze doplnil Michal Kosák článkem Františka Kovárny. V RR 66 jsou zastoupeni i dva čerství laureáti Ceny Revolver Revue: Věra Nováková v rubrice Ateliéry, Ivo Vodseďálek jako autor dosud nepublikovaných prozaických črt. Couleur přináší reflexi filmu Životy těch druhých, poslední knihy Jana Balabána, nejnovějších tendencí německého divadla, snímku Karla Vachka, Hry o sportu Efriede Jelinekové, příspěvek Roberta Krumphanzla k tématu současného kulturního provozu, recenzi Petra Onufera zamýšlející se nad tím, jak si Jiří Flajšar představuje literárněvědnou práci a další.