Kytice

Karel Jaromír Erben

Karel Jaromír Erben ; pro tisk připravil, vydavatelskou poznámku [napsal] Antonín Grund a doslovem opatřil František Buriánek

Všechna vydání

2022, Rosier
2020, Odeon
2020, Odeon
2020, Jantar
2018, Glos
2015, Sun
2014, Dobrovský
2014, Fragment
2014, Omega, Dobrovský
2011, Práh
2011, Doplněk
2011, Práh
2010, Fragment
2009, Galerie města Plzně
2009, Mladá fronta
2008, Dokořán
2008, Tribun EU
2008, Academia
2008, Glos
2007, Tribun
2006, Garamond
2005, Knihovna a tiskárna pro nevidomé
2005, Votobia
2004, Infiniti art
2003, Nakladatelství Lidové noviny
2002, Agave
2002, BMP Company
2002, Dokořán
2001, Knižní expres
2001, Bonaventura
2001, BB/art
2001, Filip Trend
2001, Doplněk
2000, Levné knihy KMa
2000, Triada
1997, Šimon Ryšavý
1997, Vilém Šmidt
1996, Mladá fronta
1994, Aries
1989, Supraphon
1988, Odeon
1988, Československý spisovatel
1978, Československý spisovatel
1977, Československý spisovatel
1976, Albatros
1972, Albatros
1970, Kruh
1969, Odeon
1965, SNDK
1961, SNKLU
1960, SNDK
1956, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
1954, SNKLHU
1953, SNDK
1953, SNKLHU
1952, Mladá fronta
1951, J. Picka
1951, Orbis
1949, Státní nakladatelství
1949, Orbis
1948, Orbis
1948, Ministerstvo informací a osvěty
1948, Státní nakladatelství
1947, Státní nakladatelství
1947, V. Šmidt
1947, Rebcovo nakladatelství
1946, Státní nakladatelství
1945, Kropáč a Kucharský
1945, Jaroslav Jiránek
1944, Rebcovo nakladatelství
1944, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu
1944, Jaroslav Jiránek
1943, J. Jiránek
1942, Jaroslav Jiránek
1942, Vilém Šmidt
1941, Gustav Petrů
1941, Ratolest, Vilém Šmidt
1941, Jan V. Pojer
1941, Zápotočný a spol.
1940, Jindřich Bačkovský
1940, Sfinx, Bohumil Janda
1940, I.L. Kober
1940, Vilém Šmidt
1940, Jaroslav Jiránek
1940, Gustav Petrů
1940, Jan V. Pojer
1939, Vladimír Pour
1938, Umnia
1938, Kvasnička a Hampl
1937, Vojtěch Šeba
1937, Státní nakladatelství
1937, Nová brána jazyků
1937, Moravská Ostrava
1936, Jindřich Bačkovský
1936, Nová brána jazyků
1935, V. Hanč
1935, Státní nakladatelství
1935, Státní nakladatelství
1935, Zápotočný a spol.
1935, Nakladatelské družstvo Máje
1934, V. Hanč
1933, I.L. Kober
1931, Vojtěch Šeba
1930, Státní nakladatelství
1929, J. Otto
1929, A. Novák
1928, Vojtěch Šeba
1928, J. Otto
1927, Ot. Štorch-Marien
1926, Kvasnička a Hampl
1925, B. Melichar
1924, Jindřich Bačkovský
1924, Družstvo přátel studia
1924, Alois Neubert
1924, Družstvo přátel studia v Praze
1923, Erna Janská
1923, I.L. Kober
1923, Hyperion
1923, Josef Hladký
1922, Ludvík Bradáč
1922, Jindřich Bačkovský
1921, B. Kočí
1921, Jan Svátek
1920, Svátek
1919, Bol. Havlíček
1919, Jan Svátek
1919, J. Otto
1919, Jan Svátek
1918, Vaněk & Votava
1918, Vaněk & Votava
1916, Bradáč
1916, Jos. R. Vilímek
1916, Ludvík Bradáč
1914, Lorenz
1913, Nordböhmischer Verlag
1913, Bohdan Melichar
1913, Bohdan Melichar
1912, J. Lorenz
1911, Spolek českých bibliofilů
1911, J. Lorenz
1911, M. Svoboda
1910, Lorenz
1909, B. Kočí
1907, B. Kočí
1906, František Bačkovský
1905, Dr. Jos. Pešek
1904, Jindřich Lorenz
1902, Lorenz
1901, Jindřich Lorenz
1901, J. Otto
1901, Jos. R. Vilímek
1901, J. Malý
1893, Alois Hynek
1890, Umělecká beseda
1884, Jaroslav Pospíšil
1880, Nákladem Jarosl. Pospíšila
1874, Jaroslav Pospíšil
1874, Jaroslav Pospíšil
1871, Jaroslav Pospíšil
1871, Jaroslav Pospíšil
1861, Jaroslav Pospíšil
1853, Jarosl. Pospíšil
?, Antonín Dědourek
?, SNDK
?, Vojtěch Šeba

nakladatel	Mladá fronta
edice	Květy české poesie ; sv. 23
rok vydání	1952
vydání	1.
místo	Praha
stran	168
rozměry	12°
poznámka	[1] obr. příl.

"Erbenova Kytice patří mezi ta klasická díla české poesie, která nejhlouběji pronikla do vědomí našeho národa a lidu a která jsou neodmyslitelnou součástí naší národní kultury ... Klasickým dílem národní kultury stala se Kytice právě svou lidovostí, tím, že v sobě odráží moudrost, city i básnický výraz českého lidu. A tato lidovost a tím i pokrokovost, byla zase určena tím, že básník sám byl úzce spjat s prostým lidem českého venkova, že v něm viděl pravé a zdravé jádro národa, uchovávající v sobě velké tvůrčí síly a neporušené mravní vědomí nejzákladnějších lidských vztahů ... Erbenova Kytice, která vyrostla ze zdravých a živných kořenů lidových a z velkého uměleckého mistrovství, byla významným tvůrčím činem i v životě národa i ve vývoji poesie. A živý odkaz kulturního dědictví znamená i dnešku a jeho úsilí o novou kulturu národní a socialistickou." (Z dosl.) - Toto vydání uvádí pouze známý celek balad (bez Poznamenání a pozdějí neorganicky přidaných Písní), ale připojuje Píseň o vítězství u Domažlic léta 1431, líčící posměšně zmatený útěk křižáků a římského kardinála před husitskými vojsky.