Světlo osvěcující temnoty poslední duchovní rozhovory
Antonyj Surožskij, překlad Radim Pulec, autor obálky Robert Šípek
| nakladatel | Európska akadémia pre bezpečnosť a konflikty |
|---|---|
| rok vydání | 2019 |
| vydání | 1. |
| jazyk | česky |
| stran | 139 |
| ISBN | 978-80-971785-6-7 (váz.) |
Poslední duchovní rozhovory od metropolity Antonyje Surožského v překladu vladyky Kryštofa. Kniha je věnovaná posledním duchovním rozhovorům Antonyje, metropolity surožského, s jeho věřícími. Určena je křesťanům 21. století, století naplněného pochybnostmi a obavami. Vladyka Antonyj v ní shrnuje svou celoživotní zkušenost s hledáním Boha, víru v Něho i bolestivé pochybnosti. Publikace obsahuje přepisy rozhovorů s londýnskými věřícími v období od 18. října 2001 do 27. června 2002. Svým posluchačům odkryl beze zbytku své srdce s přáním, aby nic nezůstalo nedopovězené. I nás tím vede k tomu, abychom se naučili naslouchat až za hranicemi slov. Jejich hlavním tématem je osobní zkušenost přímého společenství s Kristem. Neboť pouze tato zkušenost dává člověku jistotu víry.
Prodám tuto knihu
Tuto knihu nabízí
Nabízení knih k prodeji je dostupné pouze registrovaným uživatelům s ověřeným číslem mobilního telefonu. Zaregistrovat
stav: jako nová
| kniha | 499 Kč |
| Česká pošta (doporučená zásilka) | 104 Kč |
| Zásilkovna | 75 Kč |
| Balíkovna | 65 Kč |
| osobní předání – Žižkov (Praha) | 0 Kč |
Sháním tuto knihu
Tuto knihu shání 1 uživatel
Pokud ji vlastníte, můžete jim ji nabídnout.
Sháním tuto knihu
Jakmile knihu někdo nabídne, dáme vám vědět.
Historie prodejů
Toto vydání se u nás v minulosti prodalo jednou za cenu 99 Kč.
Jejich hlavním tématem je osobní zkušenost přímého společenství s Kristem. Neboť pouze tato zkušenost dává člověku jistotu víry.
Duchovní rozhovory metropolity Antonyje vznikly v prostředí západní pravoslavné diaspory, v níž také on sám prožil většinu svého života. Uprostřed západní civilizace, tak odlišné od pravoslavného chápání správného života a myšlení, její pragmatičnosti a konec konců i materialismu, se autor snaží teologicky vyrovnat s otázkami této jinakosti a přitom neodsuzovat, ale spíše i zde nacházet dobré příklady mravnosti a ušlechtilosti. Chce chápat a vnímat, že všechny lidské bytosti jsou stvořením Božím a jako takové mají v té či oné míře podíl na plodech vykupitelského díla Pána Ježíše Krista.
A tam, kde utichají všechna slova, nastává mlčenlivá kontemplace Boha, již mohou zakusit lidé všech kultur právě pro svou ontologickou přináležitost k Bohem stvořenému lidskému rodu.
Metropolita Antonyj v rozhovorech předkládá své myšlenky, jež neprohlašuje za učení Církve, nenárokuje si náš bezvýhradný souhlas s nimi, ale přeje si, aby to byly spíše podněty k našemu hlubšímu rozjímání nad duchovními otázkami, nad naším osobním přístupem k církevnímu životu a učení. Přeje si, aby pravoslavní věřící neupadali do formalismu a laciné sebedůvěry či dokonce sebechvály, což by bylo v přímém rozporu s pravdou pravoslaví. Přeje si, abychom se učili být upřímnějšími k Bohu i k sobě, snažili se lépe porozumět Evangeliu a kráčeli důsledněji duchovní cestou, která vede ze země do nebe, ke spáse. A to není možné bez skutečné lásky a úcty ke všem lidem, ke všemu Božímu stvoření.
Knížka duchovních rozhovorů metropolity Antonyje byla velmi erudovaně a s hlubokým porozuměním tématu i osobnosti autora přeložena vladykou Kryštofem.