Sonety temné lásky

Federico García Lorca, překlad Marcela Procházková, překlad Barbora Procházková, ilustrace Jan Řeřicha

Lorcova homosexuální orientace dnes už není žádnou novinkou, přesto však tato jeho sbírka vyvolává určité pochybnosti a dotazy, týkajíci se jejího adresáta. Ani dnes není přesně prokázáno, komu Lorca tyto verše dedikoval, i když se nabízí hned několik kandidátů. Podstatné však je, že tyto básně, poprvé vydané až roku 1984, byly napsány a přinášejí tak další kamínek do pomyslné mozaiky tragického životního osudu jednoho z největších literátů novodobého španělského písemnictví. Slovo temné obsažené v titulu zároveň připomíná, že ve třicátých letech minulého století nenacházela Lorcova rodná země pro homosexualitu žádné pochopení, že tyto vztahy i vzhledem k silné pozici katolického duchovenstva odmítala a vyhlásila jim nulovou toleranci. I proto lze z Lorcových strof cítit jak intenzivní emocionální vzepětí, tak i bolest a obavy. Lorca dokonale ovládal umění znělkové tvorby a věnoval se mu prakticky celý svůj krátký život. Navazoval v nich na klasickou tradici tohoto žánru, kterou dokázal navíc obohatit a zvýraznit svébytnými básnickými prostředky.