Andělíčku, můj strážničku

Klára Trnková

Stejně jako v předcházejících knížkách, ani tady se editorka Klára Trnková nezdráhá využít svůj malířský talent a obohacuje tento cyklus svými charakteristickými ilustracemi a kolážemi, z nichž lze zřetelně rozpoznat inspiraci ze starých pohledů a obrázků. Andělé jsou představeni v tomto souboru nejen jako bytosti s nadpřirozenými schopnostmi, ale především jako tvorové, k nimž se lidé obracejí o pomoc, k nimž vznášejí své prosby a žádosti o ochranu v těžkých chvílích. Andělé jsou také označováni za nositele vlídnosti, průzračnosti, čistoty i lásky - a tyto vlastnosti mnohdy přenášejí i do jednání člověka. Proto se také stávají námětem pro umělecká díla, v nichž se objevují v nejrůznějších výtvarných či básnických a prozaických interpretacích: zde například v biblických úryvcích, tradičních katolických modlitbách, ve vánočních koledách, v klasických verších V. Hálka, J. V. Sládka, K. V. Raise, Josefa Kožíška nebo Františka Halase a Jana Skácela. Jejich éterický dotyk je tu dokonce zachycen i v árii na slova Elišky Krásnohorské z opery Bedřicha Smetany Hubička a v písňových textech Jiřího Suchého a Karla Kryla.