Milena Agusová ; [přeložila Alice Flemrová]
nakladatel | Litomyšl |
---|---|
rok vydání | 2010 |
vydání | Vyd. 1. |
jazyk | česky |
místo | Praha |
stran | 110 |
rozměry | 20 cm |
ISBN | 978-80-7432-066-8 (váz.) |
Útlý román Mileny Agusové zasazený do prostředí italské Sardinie v období od čtyřicátých let minulého století do současnosti získal doma i v zahraničí řadu literárních cen, vyvolal nesmírný čtenářský zájem a vyšel nebo se připravuje k vydání v dalších šestnácti jazycích. Jeho vypravěčka v něm líčí osudy černé ovce i obětního beránka rodiny, "bláznivé babičky", která odmalička touží po "té nejdůležitější věci na světě" - lásce. Živě a se smyslem pro humor podané líčení nezapomíná ani na další členy rodiny a tok historie poznamenávající jejich životy, jeho hlavní motiv však jako by tvořila babiččina víra, že naše životy mají smysl jen díky "té nejdůležitější věci na světě".
Nabízení knih k prodeji je dostupné pouze registrovaným uživatelům s ověřeným číslem mobilního telefonu. Zaregistrovat
stav: lehké opotřebení
pošta nebo zásilkovna
kniha | 400 Kč |
Česká pošta (doporučená zásilka) | 82 Kč |
Zásilkovna | 79 Kč |
Pokud ji vlastníte, můžete jim ji nabídnout.
Jakmile knihu někdo nabídne, dáme vám vědět.
Toto vydání se u nás v minulosti prodalo 20krát.
" Román Kameny bolesti italské spisovatelky Mileny Agusové nás přenese na jižní Sardinii, tedy do prostředí, s nímž se na stránkách próz nesetkáváme příliš často. Rozsahem nevelká kniha vypráví o osudech tří generací jedné svérázné a rozvětvené rodiny v časovém oblouku od druhé světové války po dnešek. Protagonistkou příběhu je černá ovce i obětní beránek rodiny, "bláznivá babička" odmalička toužící po " té nejdůležitější
věci na světě" - lásce -, která se jí však zdá být zapovězena.
Agusová umí vyprávět svižně, s lehkostí a vtipem o bolesti, kterou v sobě lidé nosí a dokonce i často sami pěstují, stanou-li se obětí sebeklamu, vězněm svých představ a iluzí. Bláznivá babička je z rodu
bovaryovských hrdinek, zároveň je však obdařena živočišnou vitalitou, energií, jež jí spolu se sešitem, do kterého si zapisuje "trochu přimyšleně" události svého života, zachraňují před osudem tragické postavy.
Sága je vylíčena z pohledu vnučky, sběratelky a zapisovatelky rodinných historek i tajemství. Zatímco její babička, plně zaměstnaná milostným šílením, se o dějiny nestarala, ona ve výstižné zkratce nezapomíná na tok
historie - události, které nevyhnutelně poznamenaly životy jejich předků, či změny, jimiž po válce a zejména v šedesátých a sedmdesátých letech prošla i Sardinie, často považovaná za symbol zaostalosti. Také jejím
vyprávěním se však nese jako hlavní motiv babiččina víra, že naše životy mají smysl jen díky "té nejdůležitější věcí na světě".