Odpověď na Joba

Carl Gustav Jung

Všechna vydání

Svou pozoruhodnou Odpověď na Jóba napsal slavný analytický psycholog C. G. Jung roku 1952, tedy ve svých 77 letech. Východiskem svých náboženských, psychologických a morálních úvah zde činí starozákonní knihu Jób, kterou považuje za „mezník na dlouhé cestě vývoje božského dramatu“. Jak podotýká, nebylo jeho cílem podat teologický výklad biblického textu, nýbrž výklad psychologický a veskrze osobní. Jung bere výpovědi Písma jako „projevy duše“, jež poukazují za hranice rozumu a jimž, na rozdíl od výpovědí vědomí, připisuje autonomii a vlastní zákonitosti. O své knize sám nejlépe píše: „…studium středověké přírodní filosofie – která má pro psychologii obrovský význam – [mě] přivedlo k tomu, abych hledal odpověď na otázku: Jaký obraz Boha měli tito staří filosofové? Nebo spíše: Jak by se měly chápat symboly, které doplňovaly jejich obraz Boha? Vše ukazovalo na nějaké … spojení protikladů, a znovu ve mně probouzelo vzpomínku na Jóbův příběh: Na Jóba, který očekává od Boha pomoc proti Bohu. Tato svrchovaně zvláštní skutečnost předpokládá podobné pojetí protikladů obsažených v Bohu. … Několik let jsem váhal, protože jsem si byl jasně vědom následků tohoto kroku a bouře, kterou lze očekávat. Ale naléhavost a závažnost tohoto problému se mě zmocnila natolik, že jsem nebyl s to se ho zbavit. Cítil jsem se nucen chopit se celého problému, a to jsem udělal tak, že jsem popsal osobní zkušenost provázenou subjektivními emocemi. Zvolil jsem tuto formu záměrně, poněvadž jsem se chtěl vyhnout dojmu, že jsem snad měl v úmyslu hlásat nějakou ,věčnou pravdu‘.