Myšlenky během ozařovací terapie

Anotace knihy slovem autora:

4 fáze, kterými prochází nemocný člověk

Na ozařovací klinice – radioonkologii – pracuji již skoro čtvrt století. Můj zájem o tuto práci je dvojího druhu: technického – pracuji zde jako radiologický laborant, ale i sociálně-pastoračního – vystudoval jsem katolickou teologii. Setkávám se denně s desítkami lidí nacházejících se ve vážných životních situacích. Doprovázet těžce nemocné považuji za hlavní náplň svého působení na této klinice.

Z nesčetných dialogů s lidmi trpícími rakovinou (podotýkám, že nemám rád slovo „pacient“, které ve mně evokuje vztah nadřízeného k podřízenému, stav málo-mocného k mocnému, vztah vše-vědoucího lékaře k ne-vědoucímu chorému člověku) vznikla před několika lety výstava fotografií a textů s názvem „Myšlenky během ozařovací terapie“. V roce 2003 byla instalována ve vídeňské nemocnici SMZ-Ost a o dvě léta později v Galerii Masarykova onkologického institutu v Brně. Pozitivní ohlas lidí mě přiměl ke stejnojmenné publikaci v českém, německém a slovenském jazyce. (V Čechách se prodává v knihkupectvích vydavatelství KNA). Zachycuji zde myšlení a fotoportréty 50 náhodně vybraných lidí, kteří jsou postižení rakovinou. Z dlouhých rozhovorů a textů, které mi tito lidé laskavě poskytli jsem se snažil vytáhnout společnou červenou nit, která se táhne všemi výpověďmi. Touto nití se stalo navzdory těžké nemoci pozitivní, optimistické myšlení a vize do budoucnosti. Tyto myšlenky jsem se rozhodl publikovat. Zdálo se mi, že by mohly být zdrojem povzbuzení, síly a odvahy pro ty, kteří to v životě nemají lehké a musí se vláčet s nějakou těžkou nemocí či osudem. Ve výpovědích těchto lidí jsou současně zašifrované i reakce odpovídající čtyřem fázím, kterými nemocný člověk prochází od momentu, kdy mu lékař z nenadání oznámí, že má rakovinu, nebo jinou závažnou nemoc.