Poslední poklona Sherlocka Holmese
Sir Arthur Conan Doyle ; [z anglického originálu ... přeložila Eva Kondrysová]
| nakladatel | Jota |
|---|---|
| rok vydání | 1999 |
| vydání | Vyd. 2. |
| jazyk | česky |
| místo | Brno |
| stran | 177 |
| rozměry | 21 cm |
| ISBN | 80-7242-011-9 (váz.) |
za
176 Kč Prodám tuto knihu
Toto vydání nikdo nenabízí
Nabízení knih k prodeji je dostupné pouze registrovaným uživatelům s ověřeným číslem mobilního telefonu. Zaregistrovat
Je k dispozici vydání z roku 1975
Sháním tuto knihu
Tuto knihu shání 8 uživatelů
Pokud ji vlastníte, můžete jim ji nabídnout.
Sháním tuto knihu
Jakmile knihu někdo nabídne, dáme vám vědět.
Historie prodejů
Toto vydání se u nás v minulosti prodalo 17krát.
Příběhy Sherlocka Holmese 7
" Povídková kniha Poslední poklona Sherlocka Holmese, jíž Conan Doyle svůj cyklus o Sherlocku Holmesovi a doktoru Watsonovi zvolna uzavíral a kterou má čtenář právě před sebou, vznikala v mnohem větším časovém rozpětí než Doylovy dřívější knihy povídek o témž hrdinovi. Mezi publikací nejstarší a poslední povídky knihy uplynulo čtyřiadvacet let.
V poznámce k jednomu z předchozích dílu jsme řekli, že k podstatným rysům holmesovského cyklu, zformovaným v raných povídkách, přibylo později jen málo nového. Je tomu tak: v posledních povídkových knihách už Doyle opravdu nepřidal nic překvapivě nového k tomu, co v očích publika jednou provždy udělalo Holmese Holmesem a Watsona Watsonem. Pokračoval prostě jen pomalejším tempem v práci se zdarem započaté v mládí, v práci, kterou si jeho čtenáři oblíbili, na níž čekali a za níž mu byli vděční. Chybějící moment novosti a překvapení však neznamená, že Doylovy pozdní povídky o Holmesovi jsou méně zdařilé. Stále přinášejí poutavou detektivní četbu a některé z nejlepších holmesovských povídek najdeme právě
zde: Doyle je psal se zralostí autora poučeného dlouhou zkušeností; velmi dobře už z praxe znal slepé uličky detektivní literatury, ošidnost zápletek, které se zdají únosné jen na první pohled, i zdánlivě dokonalé logické konstrukce, které se tvrdošíjně vzpírají beletristickému zpracování. Ve většině případů se všem těmto úskalím vyhnul.
Čteme-li dnes Doylovy holmesiády znovu, překvapuje kvalita a vyrovnanost celého cyklu, i když vznikal ve velkém časovém rozpětí. Starý pán pracoval s úctyhodným rozmyslem a suverenitou, měl harmonický, dobově racionální styl, pro nás dnes starosvětsky rozmarný. Vidíme také, jak mnoho efektů dnešních autorů předjímal. Čas jeho dílu nic neubral, navíc přibyla líbezná patina starých časů: kouzlo plynových luceren a vlaků, které jezdívaly vždy přesně; příjemná nekomplikovanost povah a roztomilá obřadnost společenského života; navždy ztracený poklid světa, ve kterém už dávno nežijeme. Přijměte tedy zase po řadě let pozvání k nové návštěvě tohoto světa: pánové Sherlock Holmes a doktor Watson
znovu přicházejí. "