švindl

Vždycky družička, nikdy nevěsta – a takhle se mi to taky líbí. Ale i když nejsem zrovna příznivcem sňatků, rozhodně nemám nic proti romantice. Tak třeba ten sexy mrzout, co jsem ho vloni potkala na rozlučce se svobodou, kterou pořádal můj bratranec. Ten nevrlý týpek byl Dorian, ženichův někdejší spolubydlící z vysoké. Nemohla jsem se nabažit jeho rozcuchaných hnědých vlasů a nádherných tyrkysových očí. Naše spojení bylo hluboké jak na emocionální, tak na fyzické úrovni. Jenže to nebylo zrovna šťastně načasováno, takže jsme se spolu dohodli, že se znovu sejdeme za dva roky. Teď začínám v nové „práci“. Platí mi za ni opravdu dobře – mluvím tu o sedmiciferné částce. Jediné, co musím dělat je předstírat, že jsem snoubenka svého šéfa… a strávit s ním a jeho rodinou dva měsíce na soukromém ostrově. Jak moc těžké to může být? Ukázalo se, že daleko těžší, než jsem očekávala. Protože muž, o kterém předstírám, že ho miluju, je Dorianův bratr…