Růžová kočka v kleci

Helena Longinová

Manželské pře a rozchody, když jde o děti, starost o živobytí a dělení majetku, přerůstají v dramata, z kterých autorka s velkou představivostí a důvtipem pomáhá svým postavám vyklouznout cestičkou ke šťastnému konci. Marie po ničem, co ji potkalo po rozvodu, netoužila, a přesto se to stalo. Není radno v červeném tričku utíkat pohladit si kravičku, nevíme-li, jak se liší od býčka, ale opuštěná Marie probouzela v mužích vlastnosti, které neznali. Roky trpěl každý z nich pod přísným dohledem matky, sestry, babičky, manželky nebo tchyně a jeho sebevědomí dorazila náročná milenka, ale pak spatřil ženu něžnou, plačící a bez manžela, potřebovala ochránit, utěšovat, vzít do náruče. Původně se každý muž narodí jako hrdina, ale doma mu to nikdo neprozradí a v zaměstnání taky ne. Ženské si z něj dělají legraci, podvádějí ho, přezírají, soudí se kvůli alimentům a nějakou záchranu od něj žádná nečeká. Marie ano, a horlivostí se mohli všichni přerazit. Po skončeném rozvodovém řízení byla zase svobodná, nezávislá, z tísnivého lusku svátosti manželské se vyloupla omládlá a volná. Kočka vyklouzla z klece... se štěstím.