Abys věděla

Christophe Van Gerrewey, překlad Adéla Elbel

V domě svých známých, kteří jsou na dovolené, se probouzí osamělý muž, jenž se rozhodne napsat obsáhlý dopis své přítelkyni, s níž zhruba před rokem prožil krátký, ale intenzivní vztah. Vzpomíná v něm na minulé letní období, kdy ji poznal, vybavuje si místa, která navštívili, tajemství, jež mezi sebou sdíleli. Nyní tedy bezejmenný pisatel bilancuje, nicméně jeho záznamy působí, jakoby stále cítil potřebu obhajovat své nedostatky. Mísí se v nich sentimentalita, skepse i nostalgie. Právě tyto přívlastky se stávají spíše tragikomickými svědky monologu, v němž nedostatek objektivity je hlavním důvodem k tomu, že muž jen těžko chápe, co vůbec láska znamená a zda jí umí porozumět. Jak je to obtížné, přesvědčivě dokazuje i závěr románu, ve kterém dostává pomyslné slovo i jeho bývalá partnerka.