Sharpův orel bitva u Talavery, červenec 1809

Bernard Cornwell, překlad Jiří Beneš

Série Sharpe

1. Sharpův tygr obléhání Seringapatamu, 1799
2. Sharpův triumf Bitva u Assaye, září 1803
3. Sharpova pevnost obléhání Gawilghuru, prosinec 1803
4. Sharpův Trafalgar bitva u Trafalgaru 21. října 1805
5. Sharpova kořist expedice do Kodaně, září 1807
6. Sharpovi střelci francouzská invaze do Galície, leden 1809
7. Sharpův úder Wellesleyho tažení v severním Portugalsku, jaro 1809
8. Sharpův orel bitva u Talavery, červenec 1809
9. Sharpovo zlato zničení pevnosti Almeida, srpen 1810
10. Sharpův únik bitva u Bussaka, září 1810
11. Sharpův hněv bitva u Barrosy, březen 1811
12. Sharpova bitva bitva ve Fuentes de Oñoru, květen 1811
13. Sharpova rota obléhání Badajozu, duben 1812
14. Sharpův meč tažení u Salamanky, červen a červenec 1812
15. Sharpův nepřítel a povídka Sharpova šarvátka
16. Sharpova čest jarní tažení a bitva u Vitorie, únor až červen 1813
17. Sharpův regiment invaze do Francie, červen až listopad 1813
18. Sharpovo obležení tažení v zimě 1814
19. Sharpova pomsta a Sharpovy Vánoce
20. Sharpovo Waterloo a povídka Sharpovo výkupné
21. Sharpův ďábel Richard Sharpe a císař Napoleon, 1820-1821
22. Sharpův atentátník

Děj dalšího pokračování slavné série Sharpových příběhů se odehrává v červenci roku 1809 a vrcholí bojem o španělské město Talavera. Sharpova malá skupina třiceti střelců je přiřazena k jihoessexskému pluku, kterému velí neschopný podplukovník Henry Simmerson. Navíc se tento pluk hodí svými zkušenostmi a výcvikem spíš pro ceremoniální přehlídky než ke skutečnému boji proti veteránům francouzské armády. Přesto generál Wellesley pověří jihoessexský pluk úkolem vyhodit do povětří důležitý most u Valdelacasy. Zásluhou Simmersonovy neschopnosti a arogance však mise končí drtivou porážkou po boji s francouzskými dragouny, v němž zahynou stovky britských vojáků, mezi nimi i kapitán Lennox, jeden z mála zkušených důstojníků. A právě umírající Lennox žádá Sharpa, aby se zmocnil „zlatého francouzského orla“, zástavy, které se dotkla ruka samotného císaře Napoleona, a odčinil tak hanbu ztráty zástavy vlastního pluku. V bojích, jež následují, se Sharpe mnohokrát vyznamenává a vyslouží si tím povýšení do hodnosti kapitána. Přesto musí i nadále čelit intrikám plukovníka Simmersona a ostatních důstojníků a zdá se, že si svou čest i hodnost může zachovat pouze tehdy, když se zmocní „francouzského orla“.