Drážďany Merian

Bernd Wurlitzer, Kerstin Sucher, překlad Alice Kavinová

Drážďany, kdysi jedno z nejkrásnějších měst Evropy, mají opět co nabídnout. Davy návštěvníků lačnících po vzdělání proudí do uměleckých muzeí a na břehu Labe obdivují jedinečnou siluetu města, která je téměř stejná jako před dvěma sty lety, kdy ji ztvárnil malíř Canaletto. Divadla uvádějí inscenace, jež bývají příslibem uměleckého zážitku. Mnozí přijíždějí do města na Labi, aby tu strávili třeba jen večer v divadle či na koncertě a pak zavítali do elegantní restaurace na sklenku míšeňského vína. Drážďany objevili už i milovníci nočního života, protože v ulici Weiße Gasse ve staré části města a v nové části ve čtvrti Neustadt vznikly zajímavé kavárny, restaurace a hospůdky. U stolků či u baru najdete sedět pospolu studenty, „domácí“ i cizince. Rovněž pro milovníky přírody jsou Drážďany vyhledávaným cílem. Nostalgickým parníkem se mohou nechat zavézt od nábřeží Terrassenufer do kouzelného okolí města, kde se mohou projít mezi vinicemi nebo podniknout túru v Saském Švýcarsku. Hlavní město Saska má svou atmosféru a opět náleží k nejoblíbenějším turistickým cílům v Německu. Drážďanské údolí Labe v oblasti čtvrtí Söbrigen a Pillnitz bylo zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO. Město fascinuje návštěvníky svou malebnou polohou, uměleckými sbírkami a vznešenými stavbami. Břehy Labe zde zdobí katedrála, Japonský palác a zejména Zwinger, kterému se přezdívá „Pískovcový sen“. Johann Gottfried Herder mluví o Drážďanech jako o „Florencii severu“. Tohle město je ale mnohem víc…