Buď rád, že nic nemáš

Igor Indruch

Román je příběhem desetiletého chlapce, jenž vyrůstá na společenské periferii a snaží se svébytnými prostředky vzdorovat nepřízni osudu a vybojovat si tak alespoň trochu místa na slunci. Chtělo by se napsat, že Mojmír je "kluk jako každý jiný", ale není to tak docela pravda. Je zdravý, dobře rostlý a nemá žádné fyzické či mentální postižení ani nadpřirozené schopnosti, a přece se od většiny svých vrstevníků něčím liší. Žije totiž se svou invalidní matkou na ubytovně pro sociálně slabé. Právě je mu deset let. A je plný závisti a nenávisti. Nenávisti k celému světu. Jeho máma nemůže za to, že nemůže pracovat. Tak proč musí s Mojmírem bydlet na hnusné ubytovně? Proč nemá Mojmír všechny ty krásné věci, které mají jeho spolužáci, co se mu vyhýbají a posmívají? A tak Mojmír přemýšlí hlavně o tom, jak si nějaké hezké věci opatřit. Je ochoten udělat pro to prakticky vše. A tím to všechno začne. Hlavní hrdina vám možná nebude vždy sympatický. Možná vás bude chvílemi i štvát. Ale dejte mu šanci.