Etiopská kniha mrtvých a obsahově spřízněná díla

přeložil a komentářem opatřil Jaromír Kozák

Jak se píše v knize Zohar, vrcholném díle židovské kabaly: „Nic se ve světě neztrácí, nic nepropadá nicotě, ani slova a hlas člověka.“ Vše, co se událo, se vtisklo do duchovní „kroniky světa", kterou staří Indové pojmenovali akaša. V ní může probuzené lidské vědomí dávno ztracené události opět nalézt, a tak je oživit. Ze stejného zdroje čerpá i Evangelium neznámého eséna. Zavádí nás do starověké Palestiny, okupované římskou nadvládou, kde k všeobecnému úžasu povstal divotvorce, zahalený tajemstvím, který je záhy považován za samotného Mesiáše, Spasitele lidstva. Ačkoli to kanonická evangelia neuvádějí, dospívají dnes mnozí odborníci k názoru, že Ježíš udržoval úzké styky s židovskou esoterní sektou esénů, a když často odcházel v osamění do pouště nebo na své pouti Galilejí, Samařskem a Judskem, v jejich domech nocoval. Evangelium neznámého eséna zaznamenává podrobnosti o tomto spojení Ježíše s esénskými bratry v Kumránu a na Karmelu.