Freddie Mercury Bohémská rapsodie jednoho života

Lesley-Ann Jones, překlad Eva Bohuslavová

Zdá se, že všichni víme, kdo to byl Freddie Mercury. Bohem nadaný zpěvák formace čtyř muzikantských individualit Queen. Muž, který skupině propůjčil její nejcharakterističtější ochrannou známku: svůj hlas. Interpret a autor nezapomenutelných skladeb – od Bohemian Rhapsody přes We Are The Champions až po Innuendo. Extravagantní jedinec, libující si v okázalosti hudební i módní. Původem ze Zanzibaru, kde se narodil rodičům perského původu. Homosexuál dlouho skrývající svou orientaci a první skutečně očividná oběť AIDS z uměleckých kruhů. A přece se nám bude zdát, že se o Freddiem Mercurym sotva můžeme dozvědět něco nového a neznámého, ovšem jen do chvíle, než se začteme do jeho rozsáhlé biografie od Lesley-Ann Jonesové. Jonesová se s Mercurym znala dlouhá léta, protože v 70. a 80. letech byla hudební publicistkou pro některé významné britské listy. Dá se říci, že byli přáteli. Proto jí po zpěvákově smrti nezůstaly zavřené přístupové cesty nejen ke zbylým členům skupiny, ale ani ke zpěvákovým příbuzným a přátelům. Jonesová vedla desítky rozhovorů s lidmi, kteří byli Mercurymu po třicet let nablízku – od Mary Austinové, kterou poznal roku 1969, šest let s ní žil a úzké kontakty s ní mu i v dalších letech umožňovaly maskovat svou převažující sexuální orientaci, až po posledního přítele Jima Huttona, který byl se zpěvákem i v jeho posledních chvílích. Třebaže manažer Queen se celou svou autoritou postavil proti prvnímu vydání její knihy, přemluvila Jonesová k rozhovoru o zesnulém kolegovi kytaristu Briana Maye. Se stejnou vehemencí, s jakou se pustila do pátrání po Mercuryho rodném listu, se snaží vypátrat tajené místo jeho posledního odpočinku. Z těchto střípků se postupně skládá rozporuplná osobnost muže, který dokázal být stejně krutý jako něžný, sebestředný stejně jako nesobecký, člověka, u něhož se střídaly psychické propady s obdobími bezbřehého štěstí, umělce arogantního na scéně, avšak citlivého a vnímavého mimo ni. Lidé, pro něž je imperativem heslo the show must go on z názvu stejnojmenné písně Queen, zřídka bývají jiní…