Důkaz a identifikace organických látek určeno [také] stud. a odb. a vys. škol

Jiří Gasparič, Miroslav Večeřa

V novém vydání doplnili autoři třetí kapitolu přidáním stati o pásmovém tavení a do čtvrté přeřadili některé upravené stati ze třetí kapitoly prvního vydání, přičemž k metodám chromatografickým přidali metody elektroforetické. V druhém vydání vystupují jasněji moderní hlediska teorie chemické vazby; např. v kapitole o halogen sloučeninách je při jejich identifikaci brán zřetel na posun protonu vázaného na uhlík, který nese halogen. Při sledování problematiky speciální části zachovávají v zásadě postup prvního vydání, ale tam, kde je třeba, připojují doplňky.