Pošetilá družička

Ida Simonsová

Román Pošetilá družička znovuobjevené nizozemské autorky, který je dnes vnímán jako moderní klasické dílo, má autobiografické rysy. V podstatě smutný příběh o tom, že je těžké vyznat se ve svých bližních a že život přináší hlavně zklamání, se odehrává ve 20. letech 20. století a poskytuje barvitý obraz židovské komunity v Antverpách. Je vyprávěný z perspektivy dvanáctileté Gittel, která hledá záchytný bod v nejistém a chaotickém světě, a stylem, ironií a humorem kontrastujícími neradostnému dospívání vzdáleně připomíná povídky Oty Pavla o povedeném tatínkovi a snad i Hrdého Budžese. Gittel trpírozháraným hašteřivým životem rodičů. Otec je „šlemíl“, pronásledovaný smůlou ve všem, co podnikne, a Gittelina matka vždy, když už má svého muže dost, odjede s dcerou ke své matce do Antverp, ale po několika týdnech, když se pohádá s babičkou a ostatními příbuznými, se zase vrací k manželovi do Haagu – až do další manželské krize. Gittel se v neklidném rodinném prostředí upíná ke hře na klavír Při jednom pobytu u babičky tím vzbudí pozornost Lucie, dcery bohatého antverpského bankéře ze sousedství, která Gittel nabídne, aby chodila cvičit k nim na Steinwaye. Gittel je novým prostředím oslněná a devětadvacetiletá Lucie se stane jejím dívčím idolem. Časem však zjistí, že Lucie ji použila pouze jako zástěrku pro své námluvy. Když se pak Lucie tajně zasnoubí a nakonec provdá, obrátí se všechen hněv rodiny proti Gittel, jíž nezbývá než vzít tuto zkušenost stoicky jako další důkaz o tom, že v tomto světě nelze věřit nikomu.