Střelné básně

Roman Krištof

Pozdní básnický debut míchá mystiku a erotiku na plotně rozpálené doběla… Autor psal básně jako mladíček v osmdesátých letech v Brně a v emigraci v USA (některé z nich jsou ve sbírce rovněž přítomny) – a po letech navázal již jako stárnoucí muž v první jarní den roku 2013. Tehdy začal vznikat (primárně facebookový) konvolut básní nazvaný deník psaný skrz roky, autorem charakterizovaný jako „pokoušení dostat se zpátky do cyklického času“. Dnes čítá dotyčný fascikl přes tisíc textů, z nichž několik desítek tvoří stavbu Střelných básní. Jejich jazyk má uhrančivý „spodní tah“ – ostrý jako obsidiánový nůž a zároveň odevzdaný jako chmýr ve větru. Dechberoucí „střelba“ váchalovské ráže z pera tvůrce, který vyznává, že „svolně páří se po nocích / láska tělesná s láskou k bohu“.