Chemie umělých pryskyřic Určeno inž. pracujícím v oboru umělých pryskyřic a příbuzných odvětvích a pro stud. vys. škol chemických

Ivan Platonovič Losev, překlad Pavel Čefelín, překlad Jaroslav Králíček, překlad Jiří Štěpek, překlad Jan Sebenda, předmluva Miroslav Starý

Základní sovětská učebnice, která v úvodu shrnuje obecné poznatky o pryskyřičnatém stavu, věnuje pozornost hlavně výzkumným methodám, které vedly k poznání struktury a vlastností umělých pryskyřic. Je přihlédnuto k použitelnosti reakcí funkčních skupin vysokomolekulárních sloučenin k přeměnám pryskyřic. Významnější polymerační a polykondensační umělé pryskyřice jsou popsány ve statích o polymeraci a polykondensaci, kde je také podána příslušná theorie. Kondensační pryskyřice jsou děleny na polykondensáty lineární a prostorové. Poslední kapitola je věnována polymerům organokřemičitým.