Šťastný člověk

Zsigmond Móricz, překlad Bohumil Müller, doslov Petr Rákos

Kniha líčí život maďarského rolníka před 1. světovou válkou a v horthyovském Maďarsku. Hrdina vypráví o svém mládí, které, přestože bylo plno bídy, strádání, ponížení a těžké dřiny, nazývá životem "šťastného člověka" ve srovnání s živořením ve fašistickém Maďarsku, kde nemůže najít práci. Na pobuřující nespravedlnost svého údělu pohlíží jako na přírodní zákon, proti němuž není odvolání a těší se jen nadějí, že se ještě dožije doby, kdy "bude zase zapotřebí člověka". Přes svou filosofii pokory, k níž dospěl po marných pokusech o odboj a trpkých zklamáních, počíná se však již zabývat myšlenkou, co by se asi stalo, "kdyby se tak lidský rod probudil a řekl si: takhle to není dobré, uděláme to jinak"