Nizozemí v řádech a vyznamenáních od zlatého rouna po současnost

Ivan Koláčný

V roce 2015 uplyne rovných 500 let od nástupu císaře Karla V. (1500–1558) na trůn jednotlivých burgundských zemí. V roce 1529 se císaři Karlovi V. podařilo vítězně ukončit vleklé války s Francií. V tzv. Dámském míru uzavřeném v severofrancouzském Cambrai v srpnu 1529 uvolnil se staletý lenní vztah hrabství Flander a Artois vůči francouzské koruně. Tímtéž aktem získal císařův spojenec princ Filibert z Chalons (1502–1530) titul „princ oranžský“. Císař Karel V. do roku 1543 postupně získal všechny zbylé nizozemské provincie. V roce 1549 završil svoje dílo vyhlášením tzv. Burgundského kraje jako jedinečného a nedělitelného území, které bylo sice stále formální součástí Svaté říše římské, ale v praxi tvořilo samostatnou entitu. Z tohoto hlediska uplyne letos půl milénia od vytvoření politické jednotky, ze které v 19. století vzešly současné tři státy Beneluxu – Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Zmíněná jednota však nevydržela dlouho a v náboženských válkách v 16. až 17. století se Nizozemí rozdělilo na severní protestantskou a jižní katolickou část. Přesto měla a má idea Karla V. delší trvání – v roce 1815 (tedy před 200 lety) bylo vytvořeno Spojené království Nizozemí, v roce 1944 vznikl Benelux, v roce 2010 dokonce změněný v Benelux Unii, manifestující vzájemnou soudržnost obyvatelstva této části Evropy. Řády a vyznamenání jsou zejména od napoleonské doby vyjádřením státní suverenity a vděku vůči lidem, kteří se v tomto směru zvlášť zasloužili. I zde mají země Beneluxu velmi dlouhou tradici – jeden z nejstarších, nejhonosnějších a nejznámějších řádů je Řád zlatého rouna.