Jezdci

Jurìj Ìvanovyč Janovs'kyj, překlad Vlastimil Borek

V podtitulku prvního českého vydání (1936) jsou označeni Jezdci jako román. Je to však řada povídek, jejichž některé postavy, typičtí hrdinové z kontrarevolučních bojů, procházejí celou knihou a pomáhají tak vytvořit z několika průhledů ucelený obraz doby po Říjnu 1917. Vyrůstají před námi lidoví velitelé z rodu Čapajeva, potomci donských kozáků, kteří dokázali pravé zázraky udatenství v bojích s bílými: zahraničními interventy, petljurovci, denikinci, wrangelovci, machovci a ostatními zrádci lidu. Když byl po slavném boji u Perekop Wrangel zatlačen na Krym a tím přestala existovat poslední, západními imperialisty skvěle vyzbrojená kontrarevoluční armáda, vracejí se vítězní ukrajinští Jezdci domů a zaměňují pušku a kulomet za nástroj pokojné a usilovné práce.