Valigurky z Kopečka [Trilogie]

Opravdu moc pěkná kniha. 619 stran, ale čte se to samo. Mám příbuzné na Lašsku, to je skoro jak na Valašsku. O všech svých tetách (pratetách) bych mohla rovněž říct, že jsou si všechny něčím podobné. Nebo byly, protože už nežijí. A taky se vyznačovaly i určitou tvrdostí, nepřikrášleným pohledem na život, ale uvnitř citovostí a empatií.
Moc dobře se mi tato kniha četla. Zajímal mne život jak staré Valigurky, matky rodu, tak jejích tří dcer, Kateřiny, která jí byla hodně podobná svou povahou, Marie, i Anděly. Obvykle každá vesnice měla také nějakého toho svého Umpaje. Záchrana malé Barborky a jeho konec v rozvodněném potoce mě velice vzaly. Dlouho jsem na to musela myslet. I na různá jiná místa této knihy. Nutnost zastřelení sedlové kobylky Fuksy, atd., atd. Tuto knihu jsem si vzala z jedné z knihobudek v Odoleně Vodě, ale nechám si ji. Kdybych si chtěla některá místa někdy osvěžit.