Liška Bystrouška

Rudolf Těsnohlídek, ilustrace Stanislav Lolek

Všechna vydání

2020, Host
2011, Tribun EU
2008, Tribun EU
2007, Tribun EU
2000, Levné knihy KMa
1995, Bystrov & synové
1988, Vyšehrad
1980, Československý spisovatel
1978, Albatros
1972, Československý spisovatel
1964, SNKLU
1961, SNKLHU
1959, Československý spisovatel
1957, Kraj. nakl.
1954, Československý spisovatel
1948, Fr. Borový
1943, Fr. Borový
1937, Fr. Borový
1920, Polygrafie

nakladatel	Československý spisovatel
edice	Žatva ; sv. 145
rok vydání	1954
vydání	Vyd. 5., (zde 1.)
místo	Praha
stran	199
rozměry	20 cm
poznámka	il.

Nejdříve byly Lolkovy vtipné kresbičky. Ležely v redakční zásuvce Lidových novin a soudničkář Těsnohlídek dostal za úkol něco k nim napsat. Tak vznikaly příhody liščího mláděte, vyrůstajícího zprvu v blahobytu a bezstarostnosti myslivny, kde se mu dostalo lidského vychování a poznání, že lidé jsou jen o něco hloupější než lišky; mládě pak dalo přednost svobodnému životu lesa a do myslivny se vracelo jen za taškářstvím. - Z každého řádku dýchá autorova láska k přírodě a zdravý lidový humor projevující se jak v postavě Bystroušky a ostatních zvířátek, tak i v postavách lidí, zvláště povedené trojice kamarádů z mokré čtvrti, revírníka Bartoše, učitele a faráře. Knížka je vyvrcholením realistické tvorby Těsnolídkovy a její pohoda je zdůrazněna s básnickým účinem užívaným moravským dialektem. Osudy Bystrouščiny zhudebnil v národní opeře Leoš Janáček