Modernizmus v katolickej církvi

Radomír Malý

Modernismus je myšlenkový proud, směr či hnutí katolických intelektuálů, filosofů a teologů, kteří se snaží přizpůsobit církev a její neměnnou nauku tzv. "modernímu světu". To, co se tomuto "modernímu světu" na církvi a v církvi nelíbilo a co odmítal, se modernisti snažili a stále snaží učinit přijatelnějším pro tento svět, anebo to dokonce změnit či úplně zrušit. Tak dospěli až k tomu, že zpochybnili všechny církevní dogmata, morální učení církve, jakož i celou svátostnou a hierarchickou strukturu. Odmítají všechno nadpřirozené, takže i když se ještě nazývají křesťanskými katolíky, ve skutečnosti jsou jen agnostiky. Svatý papež Pius X. byl velkým bojovníkem proti modernismu, neboť chápal, jak velkým nebezpečím je pro církev. Rázně se proti němu rozhodl zakročit především pomocí dekretu "Lamentabili sane exitu (Se skutečně politováníhodnými důsledky) a encykliky "Pascendi Dominici gregis" (Pasouc Boží stádo). Cílem modernistů či neomodernistů, kteří si myslí, že reprezentují církev, je dosáhnout, aby se jejich bludné učení prosadilo v církvi jako oficiální nauka. Ať už chceme nebo ne, ať už si to uvědomujeme nebo ne, ať už si to připouštíme nebo ne, žijeme v době věroučného a mravoučného zmatku. V této těžké době musíme pozorně rozlišovat, co je pravda a co lež, co je skutečné učení církve a co jen podvrh. Není všechno zlato, co se třpytí, a stejně tak není všechno pravé učení církve, co se za něj vydává. Kéž nám svatý papež Pius X. svým učením a přímluvou pomůže se zorientovat a zachovat si v této zmatené době neporušenou katolickou víru.