Děda

Jan Novák

Autor se po mnoha letech strávených v cizině noří do vzpomínek na své kořeny a na dobu, kdy se v raném dětství formoval jeho postoj k životu i k režimu. Sleduje s láskou a obdivem poslední léta života svého dědečka, poctivého sedláka, který se dostal po válce do soukolí komunistického režimu. Jako chlapec z blízkého maloměsta prarodiče často navštěvoval a mohl, aniž by zcela chápal, sledovat hrdou neústupnost i tiché zoufalství dědečka, který z oken domu sledoval, jak jeho s láskou obhospodařovaný majetek ničí jeho noví samozvaní majitelé. Ve vzpomínkách na životní příběhy rodinných příslušníků autor sice zběžně, ale přitom velmi přesvědčivě načrtává jejich často paradoxní osudy za války i krátce po ní, které se pak všechny slévají do absurdní reality padesátých let.