Colette, má drahá, vy víte, co máte udělat...

Ladislava Chateau

Ladislava Chateau svou čtvrtou knihou Colette, má drahá, Vy víte, co máte udělat… volně navazuje na předcházející úspěšný Vlak do Výmaru. Jím se na záludné pozvání ministra a mistra nacistické propagandy Goebbelse vydali autoři z porobených a dokonce i neutrálních zemí, aby chtě nechtě obdivovali hitlerovskou třetí říši a účastnili se kongresu spisovatelů „nové Evropy“. Obzvlášť početná byla francouzská delegace. Už v dramatické rekonstrukci této cesty a jejího výmarského vyústění věnovala autorka velkou pozornost slavnému prozaikovi a publicistovi Pierru Drieu La Rochelle, někdejšímu levičáku, z něhož se náhle vyklubal antisemita a kolaborant s německými okupanty Francie, který svou sázku na fašismus zaplatil po osvobození Francie a před koncem druhé světové války zdánlivě už zbytečnou sebevraždou. Než se naposled a konečně úspěšně o ni pokusil; než spolkl hrst barbiturátu a otevřel plynové kohoutky, zanechal na psacím stole svůj poslední vzkaz ženě, které téměř po celý život ubližoval a kterou zachránil před strašným osudem francouzských Židů. Slovy toho vzkazu nazvala Ladislava Chateau svou knihu, která je především portrétem vynikající, statečné, obětavé a citlivé badatelky Pasteurova ústavu, ztrácející se – až do tohoto dobovými dokumenty nasyceného esejistického románu – ve stínu skandální postavy jejího prvního manžela, jejího kupodivu celoživotního osudového přítele. Přitom je kniha hlubinnou sondou do tragicky komplikované tvůrčí osobnosti Pierra Drieu La Rochelle i směle pronikavým a nelichotivým vhledem do temných stránek dějin obdivuhodné sladké Francie druhé poloviny devatenáctého a první půle dvacátého století, do stránek doposud často nepřipomínaných. Dá se čekat, že román vzbudí pozornost také ve Francii, uskuteční-li se francouzské vydání, a paradoxně povzbudí české nakladatele k vydávání nepominutelného díla autora podobně silně kontroverzního a tabuizovaného jako u nás v posledních letech velmi popularizovaný Ferdinand Céline. Podobně jako její Colette i Ladislava Chateau věděla, co má udělat – a knihou vrcholné empatie to také udělala