Jak Fiškus s Pettsonem napálili lišku

Sven Nordqvist, překlad Jana Svatošová

Lišky se přece nestřílejí! Na ty je potřeba vyzrát. Kocourek Fiškus a děda Pettson si spokojeně žijí na malebném statku uprostřed švédského venkova. Ovšem jejich život není ani zdaleka poklidný! O to se většinou postarají kocourkovy ztřeštěné nápady, dědovy povedené vynálezy nebo jejich nenechavé, všetečné slepice. Jenže teď jsou slípky v ohrožení! V okolí totiž řádí liška. Alespoň to tvrdí soused Gustavsson. „Ukradla mi slepici, příště ji bez milosti zastřelím!“ hromuje soused a s puškou přes rameno vypadá opravdu nebezpečně. „I vy dva byste měli být ve střehu, váš kurník jistě taky poctí svou návštěvou,“ varuje dědu s kocourkem. Jen ať si přijde, pomyslí si Fiškus, my ji ale rozhodně střílet nebudeme. Lišky se musí přechytračit! Vyplašíme ji tak, že k nám už nikdy nevkročí. A jak to nakonec celé dopadne? Kdo na koho vlastně vyzraje?