Nevinnost, poznání a údiv Proč už nežasneme, jako když jsme byli malí?

Osho, překlad Jana Žlábková

Nevinné dětství plné údivu a úžasu – to je hlavní téma promluv mistra Osho, jenž nás vybízí, abychom se snažili obnovovat schopnost přistupovat k životu tak, jako když jsme byli malí. Děti nad vším žasnou, všechno je pro ně nádherné, jednají spontánně, radují se a pořád něco objevují. Ale postupně se tato nevinnost změní v cynismus a beznaděj, kterou prožívá většina lidí v dnešní společnosti. Osho říká, že je to tím, že ztratili spojení s dětskou nevinností, s prostotou umožňující být neustále v kontaktu s celou existencí a vnímat její nekonečné krásy. Na návrat do dětství se zaměřují všechny duchovní směry a školy, ale Osho o něm mluví svým osobitým způsobem, jenž je velmi blízký dnešnímu člověku žijícímu v západní společnosti. Ukazuje, jak důležitou roli hraje v životě zvídavost a touha poznávat, která člověka oživuje a pomáhá mu zbavovat se starých návyků a vykročit úplně novou cestou vedoucí do „ztraceného ráje“, v němž můžeme zase žasnout jako nevinné děti. Jak říká Osho: Poznání není totéž co poznatky a všechny přejaté odpovědi jsou nebezpečné. Pravdu naleznete jen sami v sobě.