Dinosaurie O Brontosaurovic rodině

Emília Činčurová, překlad Hana Horská, ilustrace Peter Stankovič

Určitě si myslíte, že knížka o Brontosauří rodině je jenom pohádka. Tak, to tedy ne! Druhohorní krajina skutečně existovala. Krajina, zalitá horkými paprsky slunce, kterou se ospale plazily velké řeky. Uprostřed lesů se stříbřitě blýskala jezera, v stinných dolinách vesele zurčely potůčky. Byl to svět vody, zeleně a života. Každá krajina má své vládce. Druhohorní se pyšnila nejmohutnějšími, jací kdy na Zemi žili - dinosaury. Největší z nich byli milí a dobromyslní. Chodili po čtyřech a živili se rostlinami. Těžko by se vměstnali do našeho světa. Vždyť byli vysocí jako třípatrový dům a dlouzí až třikrát tolik. Hnát za potravou se nemuseli. Rostla jim všude. Na zemi i ve vodě. Kromě vyhřívání na sluníčku měli jenom jedinou starost - se mít na pozoru před dravci! Masožraví dinosauři byli menší. Sotva by nahlédli do oken na druhém poschodí. Ale byli parádně vyzbrojeni. Na prstech měli mohutné drápy a v tlamách plno velikých zubů. Rychle se pohybovali na silných zadních nohách. Na slunění jim mnoho času nezbývalo. Neustále byli ve střehu, aby něco ulovili. Před sto padesáti milióny lety (geologové této době říkají jura) žila uprostřed této krásné krajiny ne jedna, ale hodně Brontosaurových, Allosaurových, Ceratosaurových rodin. A tolik jiných, že by se nám do knížky nevešly. Proto je všechny najednou nenavštívíme.