Paměti

František Martin Pelcl, překlad Jan Pán, předmluva Jiří Černý

"Tento zápisník se nedostane jako knihy tištěné do rukou censorových, a proto může obsahovat pravdu a vylíčit a potomkům zachovat každou věc tak, jak jest" - těmito slovy zahajoval před 176 lety své zápisky F.M. Pelcl, osvícenský historik a první profesor české řeči a literatury na pražské universitě. Zápisník, jemuž Pelcl svěřoval své nejtajnější názory a svá nejintimnější přesvědčení, je cenným dokladem společenských a hospodářských poměrů josefínské doby. Plných deset let, od r. 1780 do r. 1790, komentoval Pelcl politické události a společenský život své doby: josefínské reformy, germanisační snahy Vídně, odpor české šlechty, rušení klášterů, válečná tažení proti Turkům, český poměr k cizině a pod. Vládu Josefa II. kritisuje jako věrný stoupenec české osvícenské liberální šlechty a obhájce jejích třídních zájmů (příkře odsuzuje na př. zrušení nevolnictví), ale zároveň i jako člověk, milující svou zem, svůj jazyk a dějiny svého národa.