Jan Blažej Santini Aichel geometrický odkaz českého středověku vrcholnému baroku

Ladislav Moučka

Kniha předkládá zcela nový a syntetizující pohled na vývoj sakrální architektury v naší zemi. Jde o objev jednotné kompoziční sítě, používané při půdorysném zakládání staveb.Nezměněný proporční modul totiž nalézáme od nejstarších raně středověkých staveb, přes geometrický gotický klíč uplatněný při návrhu Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, až po barokní gotiku Jana Blažeje Santiniho. Téma knihy je proto rozděleno do tří částí: První část (str. 21-102) s názvem Strom života pojednává o geometrii raně středověkých staveb na našem území. Bylo vybráno třináct rotund a půdorys základů stavby byzantského typu, neznámého zasvěcení, objevené v letech 1969-2018 na pražském Vyšehradě. Těchto čtrnáct staveb tvoří ukázku kompozičních půdorysných návrhů v rozmezí 10. - 13. století. Druhá část (str. 103-178), pojmenovaná Matka katedrála, obsahuje přesné půdorysné i výškové zaměření Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Tato měření zachycují tři hlavní stavební etapy od založení katedrály v roce 1344 až po její novogotické dokončení na konci 19. století. Třetí část (str. 179-469) Jan Blažej Santini Aichel - vlastní těžiště knihy - je založena na novém zaměření a matematizaci jeho základních děl. Pro tuto část bylo vybráno devět Santiniho centrálních staveb.