Devátý hrob

Právě jsem dočetla a bohužel musím hodnotit spíše negativně. Ačkoli byla kniha napínavá a nemohla jsem se od ní odtrhnout, zklamalo mě hned několik věcí (upozorňuji pro ty co nečetli že vyzradím dost detailů z příběhu). Ta první je že spousta situací co se v knize stala byla velice přitažená za vlasy a je těžké si představit že by se mohli přihodit v reálném životě - a tady ty situace vznikali jak na běžícím páse (Aisha v uniformě uklízečky jen tak unese Malin z nemocnice, také zvládne samu sebe připoutat ke stolu aby předstírala oběť, policisté často fungují i z dost vážným poraněním - zvrknutým kotníkem, rozříznutou hlavou..).
Dále mi strašně vadilo že v knize je spousta nesrovnalostí a ačkoli na konci většina zapadla do sebe, všimla jsem si hned několika věcí, které si skoro protiřečily
1. Když Dunja volala do márnice a žádala aby pořádně prohlédli tělo Samiry a její oči, všimli si až na třetí ohledání že jí chybí rohovka - oko měla. Na konci knihy vložila Aiša semiřino oko do prázdného důlku Efraimovy lebky (měla obě oči Samiřino a Diegovo). Tak kde tedy oko bylo zůstalo Samiře nebo si ho vzala Aisha, pak by přeci hned museli vidět že jí chybí.
2. Když přijeli do skladovací kóje kde byla vězněna Sofie Leanderová a Aisha se vevnitř zamlkla tak po proniknutí policistů dovnitř nalezli ke stolu připoutanou oběť a nepoznali že je to Aisha. I kdyby se stihla převlíknout a poupravit is vlasy, stále nechápu ž e by nepoznali rysy v obličeji, také mi není jasné jak se mohla sama připoutat ke stolu a způsobit si věrohodnou operační ránu na břiše.
3. Když Fabian začal pronásledovat Aishu, která unikla v sanitce, v domění všech že se jedná o oběť mu Niva poslala zprávu že Malinin mobil (v té době už pohřešované) je dostupný, poté co Fabian vytočil její číslo zvedla to Aisha - dosud v pořádku, mobil zřejmě Malin ukradla. Pak ale hovořil z Aishou která volala z Malinina mobilu a dostal se do sanitky ze které Aisha utekla, tam našel dva omráčené ošetřovatele a Malinin mobil na lehátku - přitom stále ještě s Aishou hovořil, pročítala jsem tu scénu dokonce dvakrát. Logicky by Aisha stále měla mít mobil u sebe, ale nacházel se v sanitce a Aisha nikoli - pak mu na ten mobil poslala zprávu kde se nachází Malin, zřejmě ze svého předplaceného mobilu.

Nevím jestli si těchto do sebe nezapadajících detailů všimli i sám autor, postřehl jste je i někdo jiný nebo jsem jen něco špatně pochopila já?

A poslední věc která mě štvala bylo občasné jednání některých policistů. Například když Dunja unikla ze spárů Aishy a dostala se ven z kufru auta, kde ležela mezi pytli s kousky lidských těl a byla zraněná, tak místo toho aby to nahlásila a nechala se ošetřit jela domů. (navíc byla usesena ve Švédsku a bydlela v Dánsku). Potom když jí v bytě přikvapil Willumsen a ona se před ním shovala do skříně tak nechápu proč volala toho svého Carshtena (který byl navíc v úplně jiném městě), místo policie. Sice se mu nedovolala ale i kdyby jí to zvedl tak by jí to bylo platné jak mrtvému zimník. Pak tedy zavolala svému kolegovi, to už bylo logičtější nicméně on se na ní vykašlal, měla spíš vytočit klasické pohotovostní číslo na policii).

První kniha Oběť bez tváře se mi líbila, tudíž byla tato oproti ní zklamání. I přesto si však přečtu třetí díl 18° pod nulou, který mám zatím zamluvený v knihovně.