Být single - ale jak?

Hildegarda Aepliová

Tato kniha se obrací na ženy a muže, kteří už cíleně přestali hledat partnera, přesto jsou však životnímu partnerství otevřeni. Je vhodná pro ty, kdo tuší, že jejich poslání je být svobodným nebo že budou delší dobu žít tímto způsobem. Hovoří k těm, kdo hledají pro formování svého života impulsy z křesťanské, především pak ignaciánské spirituality. Je určena i těm, kdo by chtěli do této tematiky proniknout. Cílem knihy je také upozornit na hodnotu způsobu života těch, kdo žijí sami, a z různých úhlů pohledu jej osvětlit. Když se někde během seznamování představuji, mluvím o svém původu, o vzdělání a zaměstnání. Pravidelně však „zapomínám“ zmínit, že jsem svobodná a bezdětná. A proč? Důvodem může být to, že při takovýchto seznámeních o sobě všichni sdělují něco pozitivního. Samo sdělení, že žiji bez rodiny a dětí, vyjadřuje ovšem především určitý nedostatek. Když o tom ale uvažuji dále, pozoruji také, že mi to postupem času přestalo vadit. Otázka po rodinném stavu a způsobu života se u mě dostala do pozadí. Už se nepředstavuji jako „dcera toho a toho“. Netrpím už tím, že se nemohu označit za „ženu toho a toho“ nebo „matku toho a toho“. Je to dobré tak, jak to je – a předsevzala jsem si, že v budoucnu při představování neopomenu zmínit, jak žiji.