Rudolf Weigl Zachránce tisíců životů

Mariusz Urbanek, překlad Markéta Páralová Tardy

UDOLF WEIGL Přerovský rodák, který porazil smrtelnou nemoc i totalitní mašinérii Jméno Rudolfa Weigla, rodáka z moravského Přerova, je u nás v podstatě neznámé… trestuhodně neznámé. Weigl byl jedním z nejvýznamnějších evropských vědců minulého století. Navíc byl člověkem, který prokázal odvahu tváří v tvář sovětskému i nacistickému režimu a svým počínáním přímo zachránil tisíce životů. Ještě v době první světové války si epidemie skvrnitého tyfu vyžádala miliony obětí. Nemoci se v této době začal věnovat mladý biolog Rudolf Weigl. Po konci války přešel na univerzitu v polském Lvově – ve městě postupně vybudoval světoznámý ústav, v němž rozvinul produkci vakcíny proti skvrnitému tyfu. Příprava vakcíny byla vskutku originální a zahrnovala i krmení vší krví dobrovolníků. Význam produkce vakcíny nedovolil ani Sovětům, kteří město okupovali v roce 1939, ani nacistickému Německu po roce 1941 ústav zlikvidovat. A Weigl tak získal možnost pod záminkou náborů pracovníků – krmičů vší – zachránit zástupy převážně polské židovské inteligence před zlikvidováním. Historie k němu ale nebyla spravedlivá: Přestože byl mnohokrát za svůj objev nominován na Nobelovu cenu, této pocty se nikdy nedočkal. Nejprve ztratil šanci na cenu proto, že se cítil být Polákem, nikoliv Němcem. Podruhé, po válce, proto, že se našli Poláci, kteří jeho věrnost národu zpochybnili. Přesto se Rudolf Weigl velkého ocenění dočkal – posmrtně, v roce 2003, mu jeruzalémský institut Jad Vašem udělil titul „Spravedlivý mezi národy“, a to za nasazení vlastního života na záchranu Židů před holokaustem.