Pušky a bodáky vz. 24 ve výzbroji československé, rumunské a německé armády

Jan Šmíd

Jedním z výrazných symbolů československého vojáka první republiky byla bezesporu puška vzor 24. Šlo o úspěšnou adaptaci Mauserovy konstrukce, jejíž meziválečná výroba ve Zbrojovce Brno se realizovala v desetitisícových sériích nejen pro československou armádu, ale i pro export a výroba pro zahraniční zákazníky pokračovala i po zániku Československa až do roku 1942. Je proto s podivem, že této významné pěchotní zbrani naše historiografie dosud nevěnovala odpovídající pozornost, vyjma dílčích pojednání v rámci jiných publikací zabývajících se čs. pěchotními zbraněmi v obecnějších souvislostech. Tento dluh splácí autor Jan Šmíd svoji úzce zaměřenou monografií, která vznikala téměř deset let usilovným vytěžováním bývalého podnikového archivu Zbrojovky Brno a písemností dělostřeleckého a zbrojního odboru MNO. Práce staví především na dosud nepublikovaných dokumentech, díky nimž se podařilo velmi podrobně rekonstruovat objednávky, výrobu, dodávky a přejímky pušek a bodáků vz. 23, 24, a 33 pro tři nejvýznamnější odběratele do roku 1945, tj. československou, rumunskou a německou armádu. Součástí studie jsou i kapitoly věnované historii Československé zbrojovky a. s., Brno a celkové problematice zbrojní výroby v tomto podniku v letech 1919–1945. Zde je věnován prostor i exportům pušek do zahraničí a praktikám, které zástupci Zbrojovky používali v zájmu úspěšného uzavření obchodu. Nedílnou součástí studie je rozsáhla dokumentární příloha, kterou tvoří doslovné přepisy dobových dokumentů – interní zbrojovácká komunikace s vojenskou správou, cestovní zprávy, posudky, aktové noticky, hlášení, výnosy a objednávky MNO, čímž přispívají k dokreslení dobové zbrojařské atmosféry.