Štěstí voní jako chleba

Pauline Mai, překlad Rudolf Řežábek

Potřebuje láska dovolenou? Podle Mily ano. Celé týdny byla zamilovaná do Thea a on v ní vzbuzoval naděje. Pak ale zjistila, že je zasnoubený! Když ještě ke všemu zavřeli hotel, ve kterém pracovala, rozhodla se zmizet. Nabídka hlídat dům ve Skotsku přišla právě včas, a tak se Mila ocitla úplně sama v malé ospalé vesnici. Její romantické představy rychle začaly brát za své - nikdo s ní ani slůvko nepromluvil, počasí bylo nevyzpytatelné, a navíc široko daleko neprodávali pořádný chleba. To nemohla nechat jen tak! Mila totiž vyrostla v otcově pekárně, a tak se hned mohla pustit do pečení. Z oken domu se linula taková vůně, že překonala odpor místních k cizince. Mila začala směňovat chléb za marmeládu, teplou šálu, jídlo v hospodě či jablka ze zahrádky. A když se v domě objevil pohledný syn majitelů Finley, propadla už kouzlu Skotska definitivně.