Martin Skřivánek / 04. 03. 2015
Všude na netu můžete číst, jak je super a nezbytné žít s člověkem, který je stejně vášnivým čtenářem jako vy. Jak je povznášející mít někoho, kdo dokáže odhalit záludnosti nejedné bibliofilské laskominy. Ale je to vážně pravda? Není něco shnilého ve státě bookloverském? Pojďme to zjistit.
Bohužel se zdá, že vztah, který je zaměřený na zálibě v četbě, má několik vážných problémů. Je to možné? Vždyť se to zdá tak skvělé a logické!
Dobře, první díl Harryho Pottera asi problém nebude, ale všechno se může zvrtnout už u takového Dana Browna:
“Co myslíš, nedala se poslední šifra vyřešit jinak?”
“Ale o to tam přece vůbec nešlo, měla je jenom svést z cesty.”
“Jo a k čemu?”
“Přece ke zjištění, že velekněz Svobodných zednářů a Papež jsou jedna osoba! Ty seš takový tupec!”
A teď si představte ten rachot, kdybyste oba hltali existencionalisty nebo absurdní drama…
“Co říkáš na ten konečný soud, to bylo vzrušující, viď?”
“To teda bylo!”
“A Emily byla pěkná mrcha to ti řeknu.”
“Strašně mě štvala.”
“Ráda bych tam byla a jednu jí vrazila za to, co udělala.”
“Jasně.”
“...”
“...”
“A co teď?”
Jediná věc, která je horší než hádka, je totální shoda. Zatímco hádat se můžete klidně celé hodiny, souhlasit se dá nanejvýš pár minut. Důvod? Nemá to šťávu, děj, po chvíli vytrvalého souhlasení už přestanete doufat ve změnu a přepínáte se do úsporného režimu.
Ženy, ty úžasné bytosti, mají bohužel i pár vad. Jednou z nich je jejich záliba v mluvení, jenom proto, aby mluvily. Podle vědců takové tlachání utužuje vztahy a pomáhá překonat neshody. Ale co taky jiného měli napsat, že ...
Jedinou opravdu účinnou obranou je vypustit milovanou mezi její kamarádky. Slovní smršť, která se tam přežene za několik málo hodin, by byla schopna vyřadit průměrného muže na půl roku. Problém nastane, když tak chce slunce vaše nejjasnější zaměřit neutuchající pozornost na rozhovor s vámi.
Možná někdo namítne, že někteří muži jsou ukecaní také. A měl by pravdu. Jenže muži je také daleko jednodušší říct ono okřídlené: “Sklapni.”
Nalijme si čistého vína - v nejhlubších temnotách ženské knihovny jsou daleko horší kusy než Padesát odstínů šedi. Knihy, jejichž hlavní zápletka spočívá v nerozhodnosti hlavní hrdinky, zda svého svalnatého, elegantní srstí porostlého hrdinu miluje horoucně, nebo je její cit spíš více smyslný (ať už to znamená, co chce). Agónie hlavní hrdinky trvající mezi dvěma až čtyřmi sty stranami je proložena zásadními informacemi typu jaké měl vysněný oči, vlasy nebo ruce . Ale kolik má jeho auto koní se v žádné takové knize nepíše.
A co teprv když vaše drahá polovička dospěje k nebezpečnému dojmu, že jste tak spřízněné duše, že byste měli sdílet i literární vkus? A literárním vkusem se myslí ten její samozřejmě. Já vám to řeknu - jste nahraní.
Možná kroutíte hlavou a říkáte si: “Tak tohle je naprostá hloupost!” A v reálném světě možná je. Ale co ten fiktivní? Knihy mají vlastnost čtenáře vtáhnout do děje, dokonce navozují pocit, že je jednou z postav. A čtenářky obzvlášť …
Tak až se zase na vás příště zamilovaně podívá s rozečtenou knihou v klíně, zeptejte se sami sebe: Dívá se tak na mě, nebo na pana Darcyho?
Teď už vám musí být jasné, že chodit s knihomolkou, pokud sám máte rád knihy, není úplně tak dobrý nápad. Naštěstí po světě běhá spousta dívek a žen, které jsou knihami téměř nepolíbeny (od těch, které s knihou neměly co do činění nikdy, se držte raději dál). Co můžete od takového vztahu očekávat?
Vždycky pro ni budete pan Intelektuál a je jedno, jestli čtete Exupéryho Citadelu nebo foglarovky.
“A četla jsi tohle?”
“Nečetla, o čem to je?”
...
Když budete jejím Mistrem, bude ona vaší Markétkou. A vaše ego? Pán tvorstva hadr! Ale pozor, mužské ego je nutné neustále posilovat. Když nemá potřebnou stimulaci, chřadne, až se z muže nakonec stane někdo, kdo čůrá v sedě.
Čtení prokazatelně rozšiřuje slovní zásobu. U ženy to většinou znamená, že o svých pocitech a o vašem vztahu dokáže uvažovat a pochybovat déle a barvitěji. Analyzovat vztahy je pro muže jako brodit se nicaragujským mokřadem bez mačety, nebo jako fotbal bez piva - očistec.
Pokud tedy bude znát méně než deset slov k popsání svých pocitů (nebo vašich), máte vyhráno.
Myslím, že pro představu tento krátký výčet stačí. Pokud jste kulturně založený gentleman, mějte se při výběru partnerky na pozoru! A inteligentní konverzace se vzdávat nemusíte, nakonec, k čemu máte přátele? Proto si to na domácí frontě nekomplikujte - choďte s nečtenářkou.