Máj

Karel Hynek Mácha

Karel Hynek Mácha ; [ilustrace ... Pavel Růt]

Všechna vydání

2016, Mladá fronta
2014, Fragment
2014, Omega
2012, Olympia
2012, Práh
2011, FUD UJEP v nakl. Idea servis
2011, Dokořán
2010, Triada
2010, Jalna
2010, Obec spisovatelů
2010, Fragment
2010, Tribun EU
2009, Excellens paper
2009, NIBIRU
2008, Tribun EU
2008, Tribun EU
2008, Vilém Šmidt
2008, Mladá fronta
2007, Aulos
2007, KTN
2006, Pro Knihy Dobrovský vydalo nakl. CZ Books
2006, Akropolis
2006, Levné knihy KMa
2005, Votobia
2005, Twisted Spoon Press
2004, Statutární město Mladá Boleslav
2004, L. Drtina
2003, Prospektrum
2003, Knižní expres
2001, Knižní expres
2000, Nestor
2000, Ad Fontes
1999, Mladá fronta
1999, J. Rumler
1997, Šimon Ryšavý
1997, KAVA-PECH
1996, Kniha, grafika, bibliofilie
1996, ETC
1995, Aulos
1995, Vilém Šmidt
1992, Dimenze 2+2
1987, Československý spisovatel
1983, Československý spisovatel
1982, Supraphon
1980, Československý spisovatel
1973, Albatros
1968, Odeon
1965, SNKLU
1964, SNDK
1960, SNKLHU
1960, Mladá fronta
1958, SNKLHU
1957, Mladá fronta
1956, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
1954, SNKLHU
1952, Mladá fronta
1952, Kruh bibliofilů na Moravě, b.t.
1950, Československý spisovatel
1949, Vilém Šmidt
1949, Státní nakladatelství
1948, Josef Cipra, František Záleský
1945, J. Jiránek
1945, Vilém Šmidt
1944, J. Jiránek
1944, E. Beneš,
1944, Jindřich Bačkovský
1941, Kropáč a Kucharský
1941, Kvasnička a Hampl
1941, Sfinx, Bohumil Janda
1941, I.L. Kober
1941, Vilém Šmidt
1941, Erna Janská
1941, Družstevní práce
1941, Jindřich Bačkovský
1940, Karel Janout
1940, Jaroslav Jiránek
1940, František Strnad
1940, Vlastimil Nosek
1940, Jar. Janata
1940, Vilém Šmidt
1940, Josef Jiřička
1940, Karel Dyrynk
1940, s.n.
1940, Jindřich Bačkovský
1939, Jindřich Bačkovský
1939, V. Šmidt
1939, Jindřich Bačkovský
1939, F. Balyckyj
1939, Dědictví Havlíčkovo
1939, Jan Čech
1937, Jan Laichter
1937, Vojtěch Šeba
1937, Erna Janská
1937, Alois Jirout
1936, Vilém Šmidt
1936, V. Hanč
1936, František Hrůza
1936, Klub zaměstnanců Léčebného fondu veř. zam.
1936, Družstevní práce
1936, J.H. Štěrba
1936, Jindřich Bačkovský
1936, F.J. Müller
1936, I.L. Kober
1936, Evropský literární klub
1936, Skupina moravských knihomilů
1932, Jan Laichter
1932, Dědictví Havlíčkovo
1932, Dědictví Havlíčkovo
1928, Kvasnička a Hampl
1928, Dědictví Havlíčkovo
1928, Vojtěch Šeba
1927, Jan Laichter
1927, Erna Janská
1925, s.n.
1925, Hyperion
1925, s.n.
1925, s.n.
1925, Jindřich Bačkovský
1924, Ot. Štorch-Marien
1923, E. Janská
1923, Lorenz
1923, Art. Novák
1923, Svátek
1923, Grafia
1922, [K. Janský]
1922, Jindřich Bačkovský
1921, Vaněk & Votava
1921, Stiepel
1921, Slovanské knihkupectví, nakladatelství a antikvariát (Bačkovský a Hach)
1920, Šolc a Šimáček
1920, Dyryn-Bradáč
1919, Jánský
1919, I.L. Kober
1919, Bohdan Melichar
1919, J. Waldes
1918, J. Otto
1917, J. Otto
1917, Šmíd a spol.
1917, Lorenz
1915, I.L. Kober
1914, Lorenz
1914, Lorenz
1913, Jan Laichter
1912, Bohdan Melichar
1912, Lorenz
1912, Lorenz
1911, Jindřich Lorenz
1911, Spolek čes. bibliofilů
1911, Lorenz
1911, Brož
1910, Nákladem K. Dyrynka a L. Bradáče
1910, Lorenz
1908, František Bačkovský
1907, B. Kočí
1906, Jindřich Lorenz
1906, Lorenz
1905, Edvard Leschinger
1905, I.L. Kober
1905, František Bačkovský
1903, František Bačkovský
1901, I.L. Kober
1901, I.L. Kober
1897, I.L. Kober
1896, Jindřich Lorenz
1894, F. Šimáček
1894, F. Šimáček
1893, I.L. Kober
1893, I.L. Kober
1888, I.L. Kober
1888, F. Šimáček
1886, Fr. Borový
1883, I.L. Kober
1881, I.L. Kober
1872, I.L. Kober
?, I.L. Kober
?, I.L. Kober

nakladatel	Dokořán
rok vydání	2011
vydání	Vyd. v Dokořán 1.
místo	Praha
stran	77
rozměry	15 cm
poznámka	il. (některé barev.)
ISBN	978-80-7363-119-2 (váz.)

Máj - zřejmě nejznámější česká lyricko-epická báseň, s níž byl autor Karel Hynek Mácha původně v nakladatelských domech odmítán, se během posledních dvou set let dostala do kánonu českého kulturního dědictví. Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. Trochu paradoxně se tak „klasikou“ staly sloky plné rozervanectví, tedy vyostřené romantické stylizace autora, který se rozešel s tradičním systémem hodnot a obecně přijímanou ideologií a žil v konfliktu se světem i sám se sebou.